Dotyky, tábory a jiné akce

David 2008

Dávej a víc dostaneš aneb ZÁŽITKOVÝ KURZ DAVID

  

Fotogalerie Davida je umístěna na: http://dotyk.rajce.idnes.cz/David_2008/

 Pro pohodlné klikněte na TOTO místo

 

 Letos poprvé během prázdnin uspořádalo občanské sdružení Halahoj křesťanský zážitkový kurz  pro mladé lidi, který dostal název DAVID. Tábor se konal v Jeseníkách na samotě u lesa v bývalé hájovně, kde jsme vytvořili krásnou rodinnou atmosféru.

První část týdne s námi pobýval i Pavel FOX Pacner, se kterým jsme prožili dvě pěkné mše svaté a několik zajímavých a přínosných přednášek, ale také se zapojil do soutěží a her. Navštívili jsme také klášter redemptoristů, kde se nám věnoval jeden polský mnich a týden jsme zakončili mší svatou s Pavlem Dokládalem.

Na táboře jsme vyzkoušeli a zažili mnohé. Putování po pláních Jeseníků, noční přesun na rozhlednu a deštivou mši svatou za zvuků hromů a blesků, stavbu vlastní kaple, velký závod v golfu, bosou křížovou cestu, závod termitišť, psaní negativních vlastností druhým, vyprávění druhým o své modlitbě a o své cestě „k“ a „s“ vírou, během dvou hodin jsme prožili svůj rok života či si v malém zažili příběh a život hluchoslepé Heleny Kellerové.

Tento zážitkový kurz jsme opouštěli s vědomím, že příští rok jedeme na něj opět a bude se jmenovat JAKUUB aneb jak uvidět-uslyšet Boha.

                                                                                                              „Instruktoři Davida“

 

Několik reakcí na tábor od samotných účastnic…

 … musím však říct, že David se opravdu vydařil, ještě více, než jsem očekávala. Doprovázel nás kněz Pavel FOX Pacner, který nás přiváděl blíž k Pánu, vysvětlil nejasnosti ohledně víry, umožnil svátost smíření a slavil mše svaté v kapli, kterou jsme vlastnoručně vytvořily. Kromě duchovního programu jsme si také dostatečně zařádili , zahráli jsme si golf, zaběhali si při psaní SMS, vyzkoušeli si zabojovat v ringu.

I když jsme neměli žádný luxus, mnohdy v rámci programu jsme snídali jen suchý chléb s železitou vodu, a vůbec žádné pomyšlení na teplou vodu či střechu na latríně, byl to nejkrásnější tábor. Už jen kvůli té skvělé partě lidí, krásné atmosféře, lásce, kterou jsem pociťovala skrze společenství. Bylo tu nádherně cítit Boží lásku, Jeho milosrdenství a dobrotu. Moc jsem Bohu vděčná, že jsem na Davida směla jet, a že se mi dal opět více poznat.

Petra

 ----------------------------------------------------------------------------------------

…Ty duchovní programy se fakt povedly. Ještě nikdy a nikde jsem nezažila nic podobného. Nikdy jsem nedokázala opravdu prožít křížovou cestu. Je sice pravda, že svědectví o víře se dost těžko vyprávělo, ale na druhou stranu jste nikoho nenutili, aby to říkal. Nakonec jsem si ale uvědomila, že i to, že jsem to nahlas řekla (což jsem předtím nikdy ještě neudělala), mi pomohlo upevnit víru. A myslím, že nejlepší bylo žehnání. Výsledek jste asi viděli sami…

Taky se mi líbil růženec, protože jsem se ho ještě nikdy nemodlila úplně celý. Překvapilo mě, jak málo to zabere času a že se při tom dá nádherně ztišit a přemýšlet.

Chvály se mi líbily, ale až na ty v pátek večer. Byly hrozně dlouhé a bylo tam moc chvil ticha. Vím, že nejsem jediná, kdo tam usínal. Naopak nejhezčí chvály byly v sobotu ráno při východu slunce. Nejdřív jsem byla naštvaná, že jste nás vzbudili tak brzo, ale potom jsem byla vděčná. Fakt to stálo za to.

 Zuzka

  ----------------------------------------------------------------------------------------

 …jsem taky moc ráda za to povídání „Víra a já“ a „Já a modlitba“. Nebylo to pro mě lehký mluvit o sobě a své víře před tolika lidma, ale jsem za to ráda. Především mě obohatilo povídání druhých. Jsem moc vděčná Jiřce za to žehnání. Prvně jsem byla trochu vyděšená, ale pak se mi to moc líbilo a byla jsem překvapená. Mile. Měla jsem potom takovou radost a pohodu v duši…

 Hanka

 ----------------------------------------------------------------------------------------

…jsem moc ráda, že jsem se rozhodla na Davida jet. Nechci se moc opakovat, prostě se mi tady líbilo. Klidně bych tady zůstala ještě dýl. Na začátku jsem se trošku bála a přála si, aby tady bylo víc starších účastníků. Takže jsem moc ráda, že tady byli i lidi, jako třeba Naďa s Janičkou. Postupně jsme se ale všichni víc poznali a bylo všechno v pohodě.

Klidně tábor v tomto duchu doporučím dalším – kamarádům, sourozencům…

A taky jsem moc vděčná za všechno, co jsme tady prožili. Myslím, že mě to zase posunulo o kousek dál. Děkuji.

Nejlepší bylo, že člověk zapomenul na starosti, které ho tíží každý den. Ani nebyl čas nad nimi přemýšlet. A proto se mi vůbec nechce vracet zpátky do reality.

 Ivet

 ----------------------------------------------------------------------------------------

 Nejvíc se mě líbilo žehnání v kapli, byl to pro mě největší zážitek z tohohle tábora, protože jsem to nikdy nezažila. Ještě se mě líbila křížová cesta, jak jsme měli jít bosí a nést ty kameny.

 Petra B.

 ----------------------------------------------------------------------------------------

… Jsem ráda, že jsem se na tomto táboře více přiblížila k Bohu. Líbily se mi prosby, děkování a chvály vlastními slovy, modlit se naučenými modlitbami a naučit se nové modlitby či doučovat se ty zapomenuté.

…Také se mi ohromně líbila Křížová cesta, která byla nádherně zorganizovaná, tudíž jsem ji mohla prožít nejlépe za celý svůj život. Krásné bylo taky žehnání. V rámci toho musím ještě jednou poděkovat hlavně Sylvě, která opět upřímně řekla své myšlenky a já si díky ní něco moc důležitého uvědomila.

Helča

 ----------------------------------------------------------------------------------------

 Duchovní stránka tohoto tábora byla podle mě ta nejvíce podařená. Překonala moje očekávání ve své velikosti. Doslova mi pomohla otevřít zase oči. Poznat  od druhých své chyby a možnost zlepšit se. Každá „duchovní hra“ mě obohatila. Už od první z nich jsem cítila její smysluplnost. Každá z nich mě očistila od toho „zlého“, co jsem přes rok zažila. Takže jsem se duchovně obohatila, snad mohu říct, že i zase o kousek povyrostla, a načerpala sílu a energii, kterou jsem od toho ani neočekávala. Nejvíce po duchovní stránce mě zarazily ty negativa, co jsme měli napsat o druhých, ale uvědomila jsem si, že bez toho by nebylo to přenádherné žehnání, které mě obohatilo nejvíce.

Z her mne nejvíce oslovil příběh Heleny Kellerové, kdy jsme po celou dobu neviděli a nemluvili, tak jako ona, abychom si alespoň částečně uvědomili velikou sílu, protože ona také ve svém skutečném životě neviděla, neslyšela a tudíž i nemluvila, ale s velikým obdivem a údivem nás všech se to během života naučila.

Z duchovních programů mě nejvíce oslovilo žehnání. Žehnali jsme si navzájem. Takovou lásku a sílu jsem nikdy ještě nepocítila a poznala jsem, že jen Bůh je ta správná cesta.

Zážitků je mnoho a krásné jsou všechny, když některé hry byly fyzicky náročné i díky terénu Jeseníků.

 Katka

 ----------------------------------------------------------------------------------------

 

Přidávám odkaz na starý web- http://www.tabordavid.estranky.cz/

Jakubanec© 2009 Všechna práva vyhrazena

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode

správce webu kontaktujte na ynowwho{zavinac}gmail{tecka}com